Statek

Naše rodina na Zbožnově žije a hospodaří podle písemných zmínek v Gruntovních knihách Rychumburského panství od roku 1681. Všechny lidské osudy rodiny Čápů (rodné jméno mé maminky) a Sodomků jsou po staletí spojená se zemědělstvím. Generace sedláků zažily napříč staletími mnoho úrodných i méně úrodných let, období prosperity i nouze. Za všech okolností ale vždy museli hospodáři obdělat svá pole a obstarat hospodářská zvířata. Hospodář musel umět polařit, starat se o zvířata, platit daně, být obchodník, umět spočítat náklady a výnosy, být veterinář, řemeslník. Když se na to dívám ze svého dnešního pohledu a vezmu v úvahu technické vybavení nebo možnost vzdělávání, tak všichni hospodáři z dob minulých mají můj velký obdiv. Pořádky na vesnici se změnily asi nejvíce a nevratně v období po roce 1948. I náš statek byl za dramatických okolností kolektivizován a hospodaření se omezilo na záhumenek, na kravku, prase, drůbež občas jsme vykrmili býka. A tak kontinuita hospodaření visela už jenom na vlásku.

Můj profesní život byl velký oblouk. Po studiu vysoké zemědělské školy v Suchdole, kde jsem vystudoval můj oblíbený zootechnický obor, jsem namísto do zemědělství nastoupli do Komerční banky. Měl jsem za to, že dočasně, že mne brzy vystřídají vzdělaní ekonomové, kterým můj selský rozum už nebude stačit. To se nestalo a já po 25 velmi úspěšných letech v bance došel k rozhodnutí nebýt posledním v rodě, který definitivně ukončí hospodaření. A tak jsem za podpory mé rodiny dal v bance výpověď a vrátil se na rodný statek.

Mým cílem není jen zachovat v rodě zemědělské znalosti a postupy a znovu plně oživit statek. Chtěl bych s lidmi, kteří o to stojí sdílet kouzlo a nádheru venkova a hospodaření. Nejen proto jsme na statku vybudovali pět apartmánů pro naše hosty a k tomu útulnou venkovskou hospůdku a kavárnu. Někdo přijede jen se ubytovat a poznat krásy našeho kraje a večer si dá dobré pivo, víno, večeři. Někdo k tomu přidá i možnost projít si hospodářství. Někdo bude chtít trochu víc poznat, jaký je koloběh prací na poli nebo u zvířat. Někdo přijede třeba jen pomoct s polními pracemi nebo na podzimní zabíjačkové hody. Někdo podívat se na venkovské zvyky jako je Masopust, nebo na mlácení obilí klasickou mlátičkou a nebo třeba na hasičské závody. Někdo si přijede jen tak nadýchat se venkovského vzduchu a sednout si na louku a nedělat nic. Rádi u nás přivítáme rodiny s dětmi, turisty, cyklisty, koňáky (o koně bude postaráno), motorkáře, samotáře, celé rodiny nebo přátele, kteří obsadí celý pension a budou mít celý statek pro sebe. A všem nabízím diskuzi o zemědělství, potravinách, životě, kariéře a dalších (ne)podstatných věcech, které jsou kolem nás. A to vše na statku, kde se stále ještě hospodaří.

Těšíme se na Vás!!!!